Jdi na obsah Jdi na menu
 

První sklípkani žili v karbonu, tedy pred 250-300 miliony let.Foslní nálezy

z tého doby dokazují, že mnoho zástupců

Chelicerata (klepízkatci) bylo velmi podobných

dnešním druhům. V karbonu již existoval řád Xiphosura dorůstající až 60 cm.

Dnes jsou tito velmi zajímaví zástupci omezení jen na několik druhů,

které žijí v subtropických a tropických  klimatických zónách Asie,Evropy,Afriky, Amerik a Austrálie. V Evropě jsou rozšíření až do Portugalska a Španělska.

Schopnost sklípkanů  trvale se přizpůsobovat měnícímu se okolí, je příčinou toho,

že tato prastará pavoučí fauna přežila až do dnešní doby.

Sklípkani  patří stejně jako další pavouci a hmyz k bezobratlým živočichům.Systematicky se ke sklípkanům řadí čeledi Theraphosidae, která se dále dělí do několika podčeledí.

 
 Životní prostřední sklípkanů

 

Sklípkaní obývají nejrozmanitější životní prostřední: od tropických deštných pralesů až po stepi a poustě.Obyvatelé stromů: Jsou druhy, které případně žijí na stromech. Tito stromy obývají pavouci sídlí většinou v dutinách větví, mezi listy, anebo v trychtýřovitých částech Bromélií, které se neplní vodou - např. Avicularia minatrix
Obyvatelé půdy: Jsou také druhy, které žijí na zemi i druhy, jež pobývají přímo v půdě. Zemní druhy se ukryvají např.mezi kameny nebo dřevěným spadem, v hrabance nebo v opuštěných děrách hlodavců. Mnohé zemní durhy jsou schopny vyhrabat si pomocí svých silných klepítek (chelicer) vlastní noru.

 

Způsob života sklípkanů

 

Sklípkani jsou aktivní teprve začátkem soumraku a během noci, kdy se vydávají za kořistí. Nepatří k pavoukům, spřádajícím sítě za účelem lovu, ale jsou to naopak číhající lovci, kteří přepadají oběť, jakmile se přiblíží k jejich úkrytu. Jejich potravou bývá hlavně hmyz, větší sklípkani se živí i menšími druhy obratlovců jako myšmi, ptáky, ještěrkami. Věšinu času přebývají sklípkani ve svých skrýších. Výjimkami v jejich poklidném způsobu života jsou pouze lov, svlékání kutikuly, páření a stavba kokonu.
Stejně jako všechny druhy pavouků mají také sklípkani jed.Dosud však nebyl publikován žádný případ, kdy by kousnutí sklípkana skončilo smrtí člověka. Jejich jed stačí pouze k zabití malých obratlovců, např.myší.
O stáří volně žijících sklípkanů nejsou zatím přesné poznatky.  V terátiu mohou samičky  dosáhnout 20 let věku, samičky druhu Brachypelma smithi se například běžně dožívají 25let. Naproti tomu samečci žijí jen krátce. Umírají zhruba 6 měsíců až 3 roky po dosažení pohlavní zralosti. Podle druhu tak mohou samečci sklípkanů dosáhnout stáří 4 a nanejvýš 13 let.
Jako opravdové obry mezi sklípkany je možné označit samičky druhu Theraphosa blondi z Venezuely. U vzrostlejších zvířat může tělo měřit až 11 centimetrů. Po roztažení nohou dosahují tito jedinci velikosti až 30 cm : jsou tedy velcí asi jako jídelní talíř.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář